Co nám chce říci toto rčení? Asi to, že podle toho, jak se budeme chovat, jednat, činit, tak se nám bude dařit. Chléb je naší každodenní základní potravinou, a tedy si dobře dokážeme představit jeho dostatek nebo naopak nedostatek. Z náboženského hlediska nám chléb má připomínat Ježíše, který při poslední večeři vzdal chlebu díky a ulamoval ho svým učedníkům se slovy: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“
Podobný význam rady, upozornění, řešení mají i některá přísloví – moudra, která vymysleli naši předkové na základě jistých zkušeností v životě. Aby nám je více přiblížili, užívali přirovnání. Tak například:
„Jak si kdo ustele, tak si lehne.“ „Bez práce nejsou koláče.“ „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“ „Ranní ptáče dál doskáče.“
Nebo citáty: „Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.“ (Jan Werich) „Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno.“ (z Bible) „Svět je jako zrcadlo: Zamrač se na něho a zamračí se na tebe. Zasměj se a zasměje se také.“ (Herbert Samuel)
Aby to ale v životě nebylo zase až tak úplně jednoduché, přichází nejrůznější překážky, zápletky a komplikace. Vždyť se také říká: „Proč dělat věci jednoduše, když jdou dělat složitě?“ nebo „Každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán.“ „Pro dobrotu na žebrotu.“
Asi to chce hledat „zlatou střední cestu“. Každopádně je dobré mít na oné cestě přátele, partnera, rodinu, práci, aby, až se zase objeví nějaký ten zádrhel, překážka, tak aby se vše lehčeji vyřešilo. Prostě platí: „Život není procházka růžovým sadem.“
„Život je běh na dlouhou trať.“
A na závěr skončíme opět u Bible – nejčtenější a nejznámější knihy na světě:
„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.“