Ano i my dospělí občas zatoužíme po nějakém tom zvířátku, není na tom přece nic špatného. Pokud se však nechceme časově vázat na čtyřnohé štěkající, mňoukající nebo jiné kamarády máme možnost pořídit křečky nebo křečíky. Není mezi nimi až tak velký rozdíl, každopádně výběr je určitě nejdůležitější. Vybavit se musíme také vhodnou klecí včetně základního vybavení. Právě samotné zázemí je ve finančním směru tím nejdražším, protože za pořízení takové malé „myšky“ dáme pár korun. Za zmínku stojí důležitý fakt, že tito hlodavci jsou nenároční samotáři, ale zároveň noční tvorové a průměrná délka života je 2 – 3 roky.
Křečík roborovský– můžeme říct, že jde snad o ten nejdrobnější druh, který je maximálně 5 cm velký, zbarvený do šedohnědá a po bocích a na břichu bývá většinou bílý. Někdy můžeme narazit i na zcela bílého jedince. Jeho typickým chováním je rychlý běh a nesnadné chycení do rukou.
Křeček džungarský – se označuje jakýmsi středem. Možná z toho důvodu že je středně velký. V dospělosti je velký zhruba 10 cm. Tento druh křečka má tmavý proužek od hlavy až k zadečku a většinou má srst zbarvenou šedou a bílou barvou.
Křeček syrský známý také jako křeček zlatý – je to největší a také nejoblíbenější druh křečka. Jeho délka může být až 17 cm. Avšak je ze všech nejpomalejší a jeho barvy srsti jsou různé. Navíc může mít dlouhý kožíšek, který se dá i vyčesávat.
Tak už máme představu, zda zvolíme křečíka nebo křečka? Pokud stojíme o zvířátko s rodokmenem, z registrovaného chovu doporučujeme koupi zvážit u chovatele na případném trhu nebo burze. V dnešní době jsou bohužel ve zverimexech hlodavci většinou podstatně starší, dokonce až jednoho roku. Takové zvířátko je pak těžké ochočit si svým způsobem. Proto není na škodu navštívit více prodejen. Je to jistě nejrozumnější řešení a výběr toho pravého zvířecího kamaráda.
