Podle odborníků je zde velký podíl ruční práce. Takže, aby vznikl tento velmi chutný destilát, je jeho příprava i výroba náročnější. Jako nejvhodnější pro výrobu třešňovice jsou plně vyzrálé tmavé odrůdy třešní. Je to proto, že ostatní odrůdy třešní se nemusí vyznačovat potřebným buketem. Nejpracnější z třešní na přípravu destilátu, přitom vlastnostmi velmi kvalitní, je druh plané třešně, ptáčnice, tedy třešeň ptačí, která má malé až drobné plody. Roste planě i na okrajích lesů, tam slouží její plody hlavně ptákům jako potrava. Z tohoto stromu byla také vyšlechtěna nám všem známá višeň.
Pokud se jedná o třešně a višně, tak jsou velmi choulostivé a rychle podléhají hnilobě. Správně sklizené plody by měly mít vždy stopku, aby nevytékala šťáva. Plody, které jsou bez nich, bývají tedy poškozené, a proto se zde utvoří místo, kde mohou vstoupit zákeřné hnilobné mikroorganismy. Proto je velmi důležité, aby byly velmi pečlivě ošetřené podmínky kvašení tohoto ovoce.
Jak na to? Rychle naplnit nádobu, ve které bude probíhat proces kvašení. Ale pozor, vedle pecek jsou již uvedené stopky jedním z těch prvků, které by se mohly podílet na negativním ovlivnění chuťových vlastností konečného destilátu. Například pokud ponecháme na sklizeném ovoci stopky, mohou tyto během kvašení vnést travnatou příchuť do konečného destilátu. Proto se doporučuje třešně i višně ještě před vložením do nádoby nejen zbavit stopek, ale také většiny pecek. Vypadá to složitě, přitom jsou tyto destiláty vyrobené z tohoto ovoce velmi oblíbené, a to například v zemích bývalé Jugoslávie, v Rakousku, Francii i v Itálii. Také vy si samozřejmě můžete tuto pochoutku bez problému dopřát, a to například třešňovici. Ta je nejen vhodná pro zimní měsíce, kdy si vzpomenete na letní měsíce, kdy toto ovoce dozrává, ale tato pálenka potěší svou chutí po celý rok.